4. Hi-fi věž
Věž s rádiem, kazetovou mechanikou a někdy i CD přehrávačem měla v obýváku zvláštní autoritu. Velké reproduktory slibovaly pořádný zvuk, i když se hudba často poslouchala potichu, aby nerušila sousedy nebo večerní televizní program.
5. Krajková dečka na televizi
Na televizoru bývala dečka, která měla chránit povrch před prachem a zároveň dodat místnosti slavnostnější vzhled. Často se objevovala i na konferenčním stolku nebo pod telefonem. Posunout ji nakřivo znamenalo vytvořit drobný, ale okamžitě viditelný domácí problém.
6. Skleněná vitrína s broušenými skleničkami
Ve vitríně se vystavovalo nádobí, které se používalo jen při návštěvách. Skleničky se leskly, hrníčky měly ozdobné okraje a spodní police někdy ukrývala vázu nebo porcelánovou figurku. Děti věděly, že se této části obýváku dotýká jen opatrně.
7. Telefon s dlouhou šňůrou
Pevná linka bývala na stolku nebo na chodbě a soukromí se hledalo všelijak. Kdo chtěl telefonovat déle, natahoval šňůru do nejvzdálenějšího kouta, pokud to její délka dovolila. Zvednutí sluchátka ve špatný okamžik dokázalo ukončit i velmi zajímavý rozhovor.
8. Rodinný počítač v rohu místnosti
Počítač nebyl nenápadný doplněk. Zabral stůl, přidal se k němu mohutný monitor a kolem klávesnice se rychle hromadily papíry. Když se rodina dostala k internetu, připojení mělo vlastní zvukovou kulisu a trpělivost se při něm hodila víc než kdy jindy.
9. Herní konzole a kazety
Hraní často probíhalo na televizoru, který jinak patřil rodičům. Zápas, závod nebo skákací hra se musely stihnout před večerním programem. Kazeta občas nefungovala napoprvé, a tak přišlo na řadu opatrné vyjmutí, opětovné zasunutí a nadějné zmáčknutí tlačítka.