Proces začíná v tropických oblastech oceánu, kde se teplo hromadí v hloubkách 100 až 250 metrů. Jakmile se začne dostávat k hladině, spustí řetězovou reakci:
- dochází k oteplování oceánu
- mění se globální proudění vzduchu
- narušuje se stabilita počasí
Výsledkem může být celoplanetární klimatický výkyv.
Co to znamená pro Slovensko?
Podle modelů, včetně evropského centra ECMWF, se Evropa může rozdělit na dvě části:
- západ Evropy: chladnější a deštivější počasí
- střed a východ Evropy: extrémní vedra
Pro Slovensko to znamená jediné:
dlouhé vlny veder s teplotami až kolem 35 až 38 °C
Vedra, sucho… a pak prudké bouřky
Extrém ale nekončí u vysokých teplot. Kombinace rozpálené pevniny a vlhkého vzduchu vytváří ideální podmínky pro:
- silné bouřky typu supercela
- velké kroupy
- ničivé nárazy větru
Léto tak může být nejen horké, ale i nebezpečné kvůli náhlým změnám počasí.
Co přijde dál? Další extrém
Meteorologové upozorňují i na další vývoj. Po silném El Niñu by mohl následovat opačný jev:
- rok 2027 může přinést výraznou La Niñu
- planeta by tak během krátké doby prošla dvěma extrémními výkyvy
To jen potvrzuje rostoucí nestabilitu globálního klimatu.