Pro Ukrajinu by ruský požadavek znamenal vzdát se i území, které stále kontroluje
Právě tady je rozdíl mezi postoji obou stran zásadní. Moskva nechce pouze potvrdit své držení území, která už její armáda obsadila. Putin dlouhodobě požaduje, aby se Ukrajina stáhla také ze zbývajících částí Donbasu, které jsou stále pod ukrajinskou kontrolou.
To je pro Kyjev mimořádně citlivé. Přijetí takové podmínky by neznamenalo pouze zmrazení současné frontové linie, ale dobrovolné opuštění dalších ukrajinských měst a obranných pozic bez toho, aby je ruská armáda vojensky dobyla. Ukrajinské vedení podobný požadavek opakovaně odmítá a argumentuje tím, že o vlastním území nemůže rozhodovat pod vojenským nátlakem.
Reuters už dříve s odkazem na zdroje obeznámené s ruským vyjednávacím postojem uvedl, že Moskva spojuje úplnou kontrolu Donbasu také s dalšími požadavky – například s ukrajinským odstoupením od ambice vstoupit do NATO a s odmítnutím rozmístění západních vojsk na ukrajinském území.
Kreml mluví o „legitimních zájmech Ruska“
Oficiální ruské komuniké bylo formulováno obecněji. Kreml uvedl, že spravedlivý a dlouhodobý mír je podle Putina možný pouze tehdy, pokud budou „plně a bezpodmínečně“ zohledněny zájmy Ruské federace.
Ruský prezident zároveň znovu obvinil státy Evropské unie a NATO z konfrontační politiky, která podle Moskvy prodlužuje boje. Finsko a Norsko naopak zopakovaly, že budou Ukrajinu podporovat i nadále a že cílem musí být ukončení války a obnovení skutečných jednání.
Stubb po hovoru přiznal: Žádné překvapení nepřišlo
Finský prezident později vystoupil na zasedání Severské rady a otevřeně řekl, že v Putinových pozicích nebylo nic překvapivého. Právě to podle něj severská strana očekávala.
Zároveň ale obhajoval smysl přímého rozhovoru. Finsko a Norsko podle něj potřebují vědět, co Moskva skutečně požaduje, protože výsledek války zásadně ovlivní bezpečnost jejich regionu. Stubb současně zopakoval, že Rusko podle něj nemůže počítat s tím, že západní podpora Ukrajiny jednoduše zmizí únavou.
Další kolo jednání se má uskutečnit v Abú Zabí
Telefonát nebyl izolovanou diplomatickou akcí. Navázal na jednání, která proběhla 20. října v Oslu mezi Zelenským, Stubbem, Størem a americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Witkoff následně odcestoval do Ruska a jednal s Putinem.
Nyní se připravuje obnovení trojstranných rozhovorů mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem v Abú Zabí. Podle dosavadních oznámení mají proběhnout v první polovině listopadu. Jednat se má zejména o bezpečnostních podmínkách případného poválečného uspořádání a o cestě k zastavení bojů.