Růst až o 32 procent – ale jen někde
Regiony zaměřené na vojenskou výrobu vykazují výrazně vyšší dynamiku. V Kurganské oblasti dosáhl průmyslový růst v roce 2025 až 32 procent, v Tatarsku a Udmurtsku se pohyboval mezi 15 až 17 procenty.
Další oblasti specializované na vojenský průmysl, například Tulská či Rjazaňská oblast, zaznamenaly růst mezi 8 až 10 procenty, což je stále nad průměrem jiných regionů.
Oba odborníci však upozorňují, že tato dynamika je silně navázána na válečnou výrobu. Po skončení konfliktu lze podle nich očekávat výrazné zpomalení růstu vojensky orientovaných oblastí.
Návrat předválečné ekonomiky? Spíše nereálný scénář
Zubarevičová se domnívá, že návrat na úroveň před začátkem války bude prakticky nemožný. Významnou roli sehrají i přetrvávající sankce, které mohou dopadat na ruskou ekonomiku i po skončení bojů.
Svoboda doplňuje, že sankce spolu s nízkými cenami surovin budou dlouhodobě brzdit exportní regiony a že civilní sektor nebude schopen nahradit současnou dynamiku vojenské výroby. Přechod z vojenské na civilní produkci označuje za velmi problematický.
Moskva prosperuje, venkov chudne
Podle odborníků se rozdíly mezi centrem a periferií dál rozevírají. Moskva a Petrohrad si drží stabilní ekonomickou pozici, zatímco v odlehlejších regionech, kde často stát býval hlavním zaměstnavatelem, dochází k poklesu ekonomické aktivity.
„Čím dál od Moskvy, tím horší situace,“ shrnují experti. Válka tak podle nich nejen mění geopolitickou mapu, ale také zásadně přetváří vnitřní ekonomickou strukturu samotného Ruska.