„Alternativa očividně existuje. Celý svět právě viděl, že jste ostatní nedonutili porušovat zákon,“ napsal Dmitrijev s viditelným zadostiučiněním.
EU zvolila půjčku, ne konfiskaci majetku
Lídři EU se v noci na pátek dohodli, že Unie poskytne Ukrajině bezúročnou půjčku ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Peníze si Evropská komise vypůjčí na kapitálových trzích za výhodných podmínek a následně je přepošle Kyjevu. Za úvěr se zaručí rozpočtem EU.
Ne všechny státy se však k tomuto kroku připojily. Česká republika, Maďarsko a Slovensko se odmítly podílet na garancích.
Plán na ruská aktiva narazil
Kancléř Friedrich Merz na summitu neprosadil návrh, aby byla na pomoc Ukrajině použita zmrazená ruská aktiva v hodnotě přibližně 210 miliard eur. Proti se postavily zejména Francie a Itálie, které varovaly před právními i politickými důsledky.
Většina těchto prostředků je uložena ve finanční instituci Euroclear v Belgii, která se k jejich použití staví odmítavě. Důvodem jsou obavy z ruské odvety, včetně možné konfiskace majetku západních investorů a firem působících v Rusku.
Rozhodnutí, které rezonuje i mimo Evropu
Zatímco EU prezentuje dohodu jako pragmatický kompromis, Moskva ji interpretuje jako signál slabosti a rozkolu uvnitř Unie. Výsledek summitu tak má nejen finanční, ale i silný geopolitický rozměr, který bude ještě dlouho rezonovat v evropské i světové politice.