Údajně se informace, které Gilbert Azibert měl poskytnout, týkaly vyšetřování zahájeného v roce 2013, které se zabývalo údajnými nezákonnými platbami, které Nicolas Sarkozy obdržel od Liliane Bettencourtové, dědičky L’Oréal, pro financování své volební kampaně v roce 2007. Během procesu Sarkozy prohlásil, že nezískal žádné tajné informace a že nepodnikl žádné kroky vůči „Gilbertovi“, který nakonec nepřijal práci v Monaku.
Obhájci Sarkozyho se odvolávají na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z června 2016, které uvádí, že nahrávky odposlechů mohou sloužit jako důkaz proti advokátovi, nikoli však jeho klientovi. Sarkozyho obhajoba také obviňuje francouzskou justici z nezákonného odposlechu důvěrných rozhovorů mezi prezidentem a jeho právníkem. Argumentují, že není možné prokázat příčinnou souvislost, která je nezbytná k prokázání korupce a nezákonného financování kampaně z roku 2007.
Nicolas Sarkozy se stáhl z politického života po porážce ve stranických primárkách před prezidentskými volbami v roce 2017. Během svého prezidentského mandátu ztratil popularitu a stal se jedním z nejméně oblíbených prezidentů v historii páté republiky. Veřejnost ho vnímala jako „prezidenta bohatých“.
V prezidentských volbách v roce 2012 prohrál ve druhém kole se socialistickým kandidátem Françoisem Hollandem. V současné politické situaci, kdy je hodnocení současného prezidenta Emmanuela Macrona nízké, nelze vyloučit možný návrat Sarkozyho do politiky. Soudní spory však ztížily jeho šance na takový návrat.
zdroj: (PAP)
