Veškerou energii nyní soustředí na děti, které se pro ni staly největší motivací i oporou. Právě ony jsou tím, čím se v poslední době nejčastěji chlubí – ne okázalými momenty, ale obyčejnými drobnostmi, které mají v těžkých chvílích mimořádnou váhu.
Úsměvy, malé radosti a společné chvíle jí podle všeho pomáhají překlenout období, kdy se její život obrátil vzhůru nohama.
Normálnost jako forma boje
Zatímco Karlos Vémola se po operaci čelisti zotavuje v nemocnici pankrácké věznice, Lela se snaží udržet alespoň zdání běžného života. Každodenní rutina, drobné oslavy a rodinné rituály pro ni nejsou samozřejmostí, ale vědomým rozhodnutím.
Nejde o veselí na efekt. Jde o snahu dát dětem pocit jistoty, bezpečí a stability v době, která je pro celou rodinu mimořádně náročná.
Fanoušci vidí bojovnici
článek pokračuje na další stránce…