Podporu obdržel i poslanec Marián Čaučík. Jeho kolega Jozef Hajko navrhl, aby se takto získané prostředky shromáždily a symbolicky vrátily státu jako příklad odpovědného hospodaření.
Nejasnosti přiznal i předseda hospodářského výboru Róbert Puci, který označil systém za nedokonalý a připustil, že by měl být více adresný.
Systém plný otazníků
Další poslanci upozorňují na nelogičnosti. Ivan Štefunko například dostal příspěvek na plyn, ale nikoli na elektřinu. Zároveň poukázal na situaci sousedů, kteří pomoc nezískali jen proto, že topí tuhými palivy.
Poslanec Karol Galek se pokusil šeku vzdát, narazil však na složitou administrativu. Podle jeho slov je možné podat pouze podnět v papírové podobě, nikoli jednoduchou žádost o vyřazení z evidence.
Miliony z rozpočtu pod drobnohledem
Na systém energopomoci dlouhodobě upozorňuje také Najvyšší kontrolný úrad (NKÚ). V minulých letech šly na plošnou podporu z veřejných financí přibližně čtyři miliardy eur. Letos mají náklady dosáhnout zhruba 385 milionů eur.
Kontroloři upozorňují na několik problémů:
- zastaralé a nepřesné databáze,
- složitý a málo transparentní výpočet podpory,
- riziko neefektivního čerpání prostředků.
Podle úřadu může být v budoucnu zahájena kontrola zaměřená na účinnost a efektivitu systému.
Adresnost jako klíč k důvěře
Původní záměr byl jasný – pomoci těm, kteří skutečně potřebují kompenzaci vysokých cen energií. Realita však ukazuje, že systém zatím nedokáže přesně rozlišit mezi potřebnými a těmi, kteří podporu objektivně nepotřebují.
Otázka tedy nezní, zda pomáhat, ale jak nastavit pravidla tak, aby pomoc byla spravedlivá, cílená a transparentní. Bez toho bude každá další vlna podpory provázena pochybnostmi.