Pokračování na druhém stupni v roce 1971/72
Na druhém stupni základní školy jsem se přestěhovala do blízkého města, kde byla situace již jiná. Mužští pedagogové byli stále v menšině, ale jejich počet se postupně zvyšoval.
Tělesná výchova, branná výchova a pracovní činnosti se na tomto stupni prováděly odděleně pro kluky a holky. Předměty jako výtvarná výchova a hudební výchova byly vyučovány společně, ačkoliv se žáci rozlišovali podle jejich schopností, nikoliv podle pohlaví. Například ti, kteří se neosvědčili v těchto předmětech, dostali na vysvědčení horší známku.
Společné vzdělávání v ostatních předmětech
Ve většině předmětů bylo vzdělávání stále společné a požadavky byly stejné pro chlapce i dívky. Pravidelné písemné práce z matematiky, fyziky a chemie byly důležitou součástí výuky a učitelé na jejich základě sledovali úroveň znalostí a píle žáků. Zkoušení před tabulí probíhalo pravidelně, s větším důrazem na žáky s nepravidelnými výkony.
Celkově jsem za svou školní docházku na základní škole v období socialismu nezažila významné rozdíly ve vzdělávání mezi chlapci a dívkami. Pouze v některých specifických oblastech, jako byla tělesná výchova a praktické činnosti, se provádělo dělení podle pohlaví. V ostatních předmětech platila stejná pravidla a očekávání pro všechny žáky bez ohledu na jejich pohlaví.
Tento osobní pohled na vzdělávací systém v minulosti nabízí zajímavý kontrast k současnému přístupu k genderové rovnosti ve vzdělávání.