Ani samotný iniciátor referenda Jaroslav Naď několik dní před hlasováním neskrýval, že úspěch nepovažuje za příliš pravděpodobný.
O čem Slováci rozhodují
Voliči mají odpovědět na dvě otázky.
První se týká zrušení doživotní renty pro premiéra, druhá pak obnovení Úřadu speciální prokuratury a Národní kriminální agentury (NAKA), které současná vládní koalice v minulosti zrušila.
Původně měla být součástí referenda také otázka předčasných parlamentních voleb, prezident Peter Pellegrini ji ale označil za protiústavní a do hlasování ji nezařadil.
Referendum jako součást politického boje
Podle politických analytiků mají slovenská referenda často ještě jeden rozměr.
Vzhledem k vysoké hranici potřebné účasti se jejich iniciátoři často snaží především mobilizovat své příznivce a zvýšit politickou podporu, i když samotné referendum nakonec není platné.
Politický komentátor portálu Aktuality Martin Behul upozorňuje, že podobnou roli sehrálo i referendum organizované stranou Směr v roce 2023. Přestože nebylo platné, výrazně přispělo k mobilizaci voličů před následnými parlamentními volbami.
Podobný efekt může mít podle něj i současné hlasování. Straně Demokrati se podařilo nasbírat více než 384 tisíc podpisů a podle posledních průzkumů její podpora od zahájení kampaně vzrostla z 4,7 na 6,2 procenta.
Přesto zůstává největší otázkou, zda se tentokrát podaří překonat hranici potřebnou pro platnost referenda. Dosavadní zkušenosti naznačují, že to bude pro organizátory mimořádně obtížný úkol.