Zbraně v domácnosti a podezření rodiny
Rodina zároveň tvrdí, že podle vyšetřovacího spisu, který má mít zhruba 1 900 stran, byly v domácnosti zbraně uložené volně, dokonce i tam, kde mladík spal. Podle jejich slov ho měl otec od dětství učit zacházet se zbraněmi a střílet.
Za mimořádně znepokojivé považují i to, co se podle nich mělo stát po činu. Radoslav tvrdí, že obviněný měl po návratu domů svému otci říct, že udělal něco strašného a že zastřelil Karin.
Rodina také poukazuje na kamerové záznamy, které podle nich zachycují zastávku na benzince, kde si měli dát kávu. Podle otce má být na záznamu údajně vidět i to, jak obviněný maže zprávy v telefonu. Tvrdí také, že od roku 2023 měl mít mobil zcela vymazaný.
Rodiče proto požadují, aby byla role otce obviněného důkladně prověřena. Situace je o to těžší, že se s ním podle vlastních slov stále potkávají při venčení psů. Dagmar přiznává, že je to pro ni psychicky nesmírně náročné.
Napětí vyústilo i v incident
Vztahy mezi rodinou zavražděné a otcem obviněného jsou extrémně vyhrocené. Radoslav přiznal, že mezi nimi došlo i k fyzickému incidentu. Uvedl, že ho jednou chytil pod krkem a roztrhl mu košili, kvůli čemuž teď čelí trestnímu oznámení.
Zároveň odmítá tvrzení, že by mezi nimi někdy panovalo přátelství. Podle něj to není pravda, přestože to má být ve spise uváděno jinak.
Slova obviněného podle rodiny šokovala i znalce
Za vůbec nejmrazivější považuje rodina závěry znaleckého posudku z oblasti zdravotnictví a psychologie. Podle nich byla obviněnému během vyšetření ukázána fotografie zavražděné Karin. Reakce, kterou dokument popisuje, je podle rodiny děsivá.
Po krátkém pohledu na fotografii se měl s úsměvem zeptat, zda je na ní Karin a zda ještě žila, když ji oživovali. Podle posudku se měl na snímek dívat klidně, se zájmem a bez známek smutku či lítosti. Naopak se měl dožadovat dalších fotografií.
Podle dokumentu měl pronést i věty, které šokovaly znalkyni. Měl údajně říct, že chce vidět další snímky, protože je to pro něj citově důležité. A dodat měl i poznámku o tom, že Karin byla „celkem pěkná baba“.
Během rozhovoru měl také uvést, že nevěděl o jejím těhotenství. Zároveň mluvil o svém otci a o zbraních v domácnosti. Tvrdil, že se na něj otec zlobí, protože si bez jeho vědomí vzal zbraň, a že ho od dětství učil o zbraň pečovat a střílet.
Podle znalců neprojevoval lítost nad samotným skutkem, ale pouze nad tím, že přišel o osobní svobodu. Závěr posudku je přitom mimořádně vážný: prognóza resocializace je podle psychologů nepříznivá a riziko recidivy vysoké.
Rodina dál žije s bolestí, která nekončí
Pro Dagmar a Radoslava není tenhle případ jen soudní kauzou. Je to každodenní boj s prázdnotou, ztrátou a vzpomínkami na dceru i nenarozenou vnučku. Z jejich slov je cítit nejen obrovský žal, ale i bezmoc a otázky, na které zřejmě nikdy nedostanou úplnou odpověď.
V jejich životě už nebude nic jako dřív.