Slovenská vláda zvolila sofistikovanější postup. V únoru 2022 urychleně upravila zákon o kybernetické bezpečnosti, který měl původně řešit hrozby hackerů nebo kyberútoky. Tento zákon pak úřady začaly využívat i proti mediálním webům, které označily za „bezpečnostní riziko“.
Podle právních expertů ale šlo o velmi volný výklad. Zákon totiž neřešil obsah médií, ale technickou bezpečnost sítí. Přesto byly vypnuty weby s tisíci čtenářů, které se odchylovaly od „oficiální linie“ výkladu války na Ukrajině.
V létě 2022 byla většina blokací zrušena, aniž by úřady uvedly konkrétní důvody.
Od té doby je plošné vypínání médií prakticky nemožné – nová úprava totiž vyžaduje, aby každý zásah měl jasné a právně doložitelné odůvodnění.
Soudy budou muset odkrýt karty
Novinář Adam Valček už dříve uspěl se žalobou proti Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ), který mu odmítl zpřístupnit rozhodnutí o blokování webů. Správní soud mu dal za pravdu – NBÚ musí dokumenty zveřejnit.
Tento verdikt naznačuje, že i případ Hlavných správ může skončit podobně.
Podle analytiků se tak otvírá otázka politického zneužití zákona. Úřady tehdy nejednaly kvůli skutečným kyberhrozbám, ale kvůli kontrole veřejného prostoru a informací.
Závěr: svoboda slova má cenu jen tehdy, když ji někdo brání
Rozhodnutí českého soudu je významným vítězstvím pro svobodu médií a právní stát.
Ukazuje, že i v době krize musí existovat hranice, které vláda nemůže překročit – ani ve jménu „bezpečnosti“.
A že vypnout médium není totéž, jako umlčet pravdu.