Ze smutku vzniklo největší protestní hnutí za roky
První shromáždění byla především pietní. Studenti a obyvatelé Nového Sadu připomínali oběti minutami ticha a požadovali odpovědi. Postupně ale začaly blokády univerzit, pochody mezi městy a stále větší demonstrace. Hnutí se rozšířilo z Nového Sadu do Bělehradu a dalších částí země a získalo podporu lidí, kteří měli mnohem širší výhrady k fungování státu.
Kritici Vučićovy éry dlouhodobě poukazovali na korupci, koncentraci politické moci, tlak na nezávislá média a silný vliv vládnoucí SNS na veřejné instituce. Vučić tato obvinění odmítal a protestní hnutí opakovaně spojoval také se zahraničním vlivem. Studenti naproti tomu zdůrazňovali, že jejich hlavním požadavkem je odpovědnost institucí a fungování právního státu.
Hnutí přitom nemělo klasického jednoho vůdce. Vznikla decentralizovaná struktura studentských shromáždění a později kandidátka složená z lidí různých profesí. Jejich hlavním pojítkem nebyla jednotná ideologie v každé politické otázce, ale především protikorupční program a snaha změnit způsob fungování institucí.
Vučić udělal riskantní krok. Rezignoval a chtěl se vrátit jako premiér
Současná situace má ještě jeden důležitý rozměr. Aleksandar Vučić už do těchto voleb nevstupoval jako prezident. Měsíc před hlasováním na prezidentskou funkci rezignoval, aby mohl vést kandidátku své politické aliance v parlamentních volbách. Jeho cílem bylo získat silný mandát a následně se podle dostupných informací vrátit do čela výkonné moci jako premiér.
Tento politický tah ale nevyšel. Studentská kandidátka získala většinu a Srbsko proto bude muset vedle sestavování nové vlády řešit také samostatné prezidentské volby, které určí Vučićova nástupce v hlavě státu.
„Je jasné, že jsme prohráli.“ Vučić uznal porážku rychle
Ještě před zveřejněním konečných výsledků vystoupil Vučić před svými příznivci a připustil, že výsledek je jednoznačný. Podle jeho prvního odhadu měla Studentská kandidátka získat 135 až 140 křesel a jeho blok přibližně 105.
„Je jasné, že jsme tyto volby prohráli,“ připustil. Pozdější sčítání náskok studentského hnutí potvrdilo. Volební účast se pohybovala kolem 70 procent a patřila k nejvyšším za několik desetiletí.
Po oznámení výsledků vyšli lidé do ulic Bělehradu, Nového Sadu a dalších měst. Ozývaly se klaksony, světlice i pokřiky oslavující konec dlouholeté politické dominance dosavadního vládního tábora.