Pro astronauty to byla zásadní úleva. Potvrzený únik by aktivoval krizový scénář a mohl vést až k předčasnému ukončení mise. Jak popsal člen posádky Jeremy Hansen, alarm okamžitě upoutal pozornost všech na palubě. K tomu se navíc krátce po startu objevily i potíže s palubní toaletou, ani ty však misi neohrozily.
Rozhodující dny: Směr Měsíc
Po dokončení translunárního zážehu se Artemis II definitivně vydala na cestu k Měsíci. Loď se má dostat až do vzdálenosti 402 tisíc kilometrů od Země, což je dál, než kdykoli cestoval člověk.
Astronauti již stihli otestovat komunikaci a pořídili snímky Země i Měsíce z hlubokého vesmíru. 4. dubna je čeká příprava na samotný přelet kolem Měsíce.
O den později vstoupí Orion do sféry gravitačního vlivu Měsíce, kde jeho přitažlivost převládne nad zemskou. Posádka zároveň testuje skafandry, aby byla připravena na návrat.
Nejvzdálenější bod a ztráta spojení
Jeden z klíčových momentů nastane 6. dubna, kdy loď proletí kolem odvrácené strany Měsíce. Právě tehdy bude posádka nejdále od Země.
Součástí tohoto manévru bude i přibližně 40minutová ztráta spojení se Zemí, což je standardní, ale vždy kritický okamžik. Astronauti během této fáze pořídí detailní snímky měsíčního povrchu.
Nejtěžší část: Návrat domů
Od 7. do 9. dubna začne návratová fáze. Posádka si vyzkouší stavbu radiačního úkrytu pro případ slunečních erupcí, otestuje kompresní obleky proti závratím a prověří i manuální řízení lodi.
Vyvrcholení celé mise přijde 10. dubna. Vstup do atmosféry patří k nejrizikovějším částem celé cesty. Kapsle Orion bude čelit teplotám až 1 650 °C.
Po zpomalení se otevřou padáky a kapsle přistane do Tichého oceánu poblíž San Diega, kde ji vyzvednou týmy NASA a amerického námořnictva.