Zkušenosti z Ukrajiny jako varování
Polský velvyslanec v Kyjevě Piotr Lukaszewicz připomněl ruskou invazi na Ukrajinu jako zásadní moment obranného přehodnocení v regionu. Masakry ve městech Buča a Irpiň podle něj naučily evropské státy – zejména Polsko – že nelze spoléhat na sliby agresora. Vojenská obrana musí být podle něj připravena na nejhorší scénáře.
Podobně se vyjádřil i estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, který považuje Vladimira Putina za přímou bezpečnostní hrozbu. „Je nesmyslné, abychom si sami zakazovali zbraně, které Rusko bez problému použije proti nám,“ řekl v souvislosti s plánovaným vystoupením z Ottawské úmluvy.
Výbušná zeď na hranicích: miny, betony, bunkry
Na polských hranicích s Kaliningradem už stojí betonové bariéry. Nyní přibudou i miny a možná až milion kusů výbušnin, jak naznačil polský náměstek ministra obrany Pawel Bejda. Všechny tyto kroky jsou součástí projektu Východní štít, který má během pěti let spolknout přes 2,4 miliardy eur. Výstavba se týká nejen úseku s Kaliningradskou oblastí, ale i s Běloruskem, které je považováno za Putinova spojence.
Poláci navíc nezapomínají ani na migrační krizi, kterou podle nich Bělorusko záměrně vyvolává. Už dříve proto postavili na hranici vysoký plot a plánují výstavbu podzemních bunkrů. To vše má zaručit maximální ochranu jejich území.
Kdo to zaplatí? Evropa hledá podporu v Bruselu
Severovýchodní státy NATO doufají, že část obranných nákladů pokryje Evropská komise. V minulém roce už Brusel přislíbil 170 milionů eur, z nichž třetina připadla Polsku. Další prostředky směřovaly i do Norska, které ač není členem EU, patří k NATO a Evropskému hospodářskému prostoru.
Naopak samotná Severoatlantická aliance do podobných výdajů finančně vstoupit nemůže, protože nemá vlastní rozpočet. Klíčová tak bude podpora z evropských fondů.
Ruská reakce: výsměch i hrozby
Z Moskvy přichází posměšné reakce, že NATO vyhazuje peníze zbytečně a že právě Západ se snaží diktovat podmínky světu. Ruské vedení se snaží celou situaci zlehčovat, ale v očích sousedních států je to právě Kreml, kdo hrozí vojenskou eskalací.
Pobaltské státy, Polsko i Finsko se tak připravují na situaci, kdy obrana nebude jen teoretickým pojmem, ale konkrétním, fyzickým opatřením na zemi – a možná i pod ní.