Její příspěvek okamžitě rozpoutal vášnivou debatu. Podpora i kritika se valily ve stovkách komentářů. Jedna část sledujících ocenila, že někdo veřejně pojmenoval frustraci, kterou řada lidí cítí, ale neříká nahlas. Zaznívaly i názory, že právě známé osobnosti by měly svůj hlas využívat častěji.
Na druhé straně se objevily i ostré výtky – od obvinění z jednostrannosti až po připomínky minulých politických selhání či kontroverzí spojených s hlavou státu. Diskuze se rychle rozdělila do znesvářených táborů a emoce šly nahoru.
Jedno je jisté: ticho nečekejte
Ať už se lidé přiklánějí na kteroukoliv stranu, jedno se Radce Třeštíkové upřít nedá – dokáže rozvířit stojaté vody. Její slova znovu otevřela debatu o odpovědnosti, studu a hranicích politické kultury. A podle reakcí je zřejmé, že téma jen tak neutichne.