Kolos měřil přibližně 2,4 kilometru
Rozměry stavby byly na svou dobu mimořádné. Konstantinův most dosahoval délky přibližně 2400 metrů.
Podle původního zdroje byl ve své době nejdelším mostem přes Dunaj a zároveň nejdelším říčním mostem starověku.
Jeho existence dokládá úroveň římského stavitelství i význam, který měla dunajská hranice pro dopravu, obchod a vojenské operace říše.
Obrovská stavba dlouho nevydržela
Přestože šlo o mimořádné inženýrské dílo, most zřejmě nesloužil ani půl století.
Předpokládá se, že kolem roku 367 našeho letopočtu byl vážně poškozen nebo z velké části zničen. Jeho pozůstatky následně na dlouhá staletí zmizely pod vodou a říčními sedimenty.
Archeologové vyslali nad Dunaj drony
Současné odkrytí základů chtějí odborníci využít co nejlépe, protože s opětovným zvýšením hladiny mohou být pozůstatky znovu nedostupné.
Výzkumníci z muzea v Plevenu proto využili také drony a letecké snímkování. Pomocí nich dokumentují viditelné části konstrukce, mapují linii odkrytých základů a hodnotí jejich současný stav.
Extrémní sucho odkrývá minulost
Za mimořádným archeologickým objevem však stojí nepříznivý přírodní jev. Evropu během letošního léta zasáhla série vln veder a v některých oblastech také výrazné sucho.
Hladiny řek proto na řadě míst výrazně poklesly.
V Bulharsku už nízký stav vody přinesl jiné překvapení – koncem července byly díky němu odkryty také mamutí kosti.
Okno do doby před téměř 1700 lety
Konstantinův most je dnes především archeologickou památkou, jeho rozměry však stále připomínají, jak ambiciózní stavby dokázali Římané realizovat téměř před sedmnácti stoletími.
Současné sucho archeologům na krátkou dobu otevřelo mimořádné okno do minulosti. Jakmile hladina Dunaje znovu stoupne, část pozůstatků gigantického mostu pravděpodobně opět zmizí pod vodou.