Pobaltské země mají obavy už delší dobu
Nejde o první podobné varování z východního křídla NATO.
Litevský prezident Gitanas Nausėda už dříve hovořil o informacích týkajících se možných útoků nebo sabotáží proti energetické a dopravní infrastruktuře v Pobaltí a Polsku.
Litva následně zvýšila ochranu strategických objektů.
Obavy vyjadřují rovněž představitelé dalších zemí regionu.
Podobný scénář řeší také Polsko
Také polští představitelé upozornili na možnost, že se Rusko mohlo dostat k ukrajinským dronům, které by následně mohlo využít při provokacích proti zemím NATO.
Případný útok by mohl být součástí širší hybridní operace kombinující vojenský incident, dezinformace a následnou snahu ovlivnit veřejné mínění.
Právě schopnost rychle určit původ dronu a okolnosti jeho nasazení by v podobném případě byla mimořádně důležitá.
Moskva obvinění odmítá
Kreml litevská varování odmítl.
Jeho mluvčí Dmitrij Peskov označil podobná tvrzení za strašení, které podle Moskvy západní státy využívají k ospravedlnění posilování vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě.
Mezi tvrzeními obou stran tak zůstává zásadní rozpor.
Dronové incidenty už NATO řešilo
Napětí zvyšují předchozí případy, kdy se vojenské bezpilotní prostředky dostaly do vzdušného prostoru členských zemí NATO.
Ukrajinská strana některé podobné incidenty připisuje ruskému elektronickému boji a rušení navigačních systémů.
Litevské služby se nyní obávají, že právě nejasnost kolem původu a trasy dronů by mohla být v budoucnu zneužita záměrně.
Největší zbraní může být zmatek
Případný scénář ukazuje jeden z problémů současné hybridní války. K vyvolání krize nemusí být nutný rozsáhlý vojenský útok. Stačit může omezený incident, u kterého není bezprostředně jasné, kdo jej způsobil.
Právě nejistota, vzájemné obviňování a rychle se šířící dezinformace by mohly být hlavním cílem podobné operace. Litevské varování proto míří nejen k protivzdušné obraně, ale také ke schopnosti NATO rychle zjistit skutečný původ případného útoku.