V době socialismu neexistovaly žádné zahraniční čerpací stanice, a ty málo stojany, které byly k dispozici, byly obvykle obsluhovány zaměstnancem, který prováděl tankování. Vzhled těchto čerpacích stanic nebyl nijak exkluzivní, a lidé očekávali pouze možnost natankovat palivo.
Během té doby bylo prodávání pohonných hmot v Československu znárodněno a spravoval ho Benzinol, národní podnik pro obchod s pohonnými látkami a prostředky pro ošetření motorových vozidel. Konkurence a zahraniční čerpací stanice se objevily až po skončení socialismu, což přineslo více možností pro řidiče.
Zahraniční čerpací stanice se staly velkým hitem, ačkoli byly zpočátku dražší. Cena benzinu v době socialismu byla podobná cenám dnes, přičemž lidé platili za jeden litr benzinu přibližně ekvivalent dnešních 30 korun. Tankování bylo sice v době socialismu kvůli nedostatku čerpacích stanic komplikovanější, ale lidé si svou svobodu na silnicích užívali.