Za jednu průměrnou mzdu lze dnes pořídit:
- 4× více chladniček,
- 3× více dětských kol,
- až 14× více televizorů než před revolucí.
Skok je vidět i v oblasti mobility – za jednu výplatu je dnes možné natankovat přibližně třikrát více benzínu než tehdy.
Auto jako symbol dostupnosti: čekání bylo kdysi téměř dvouleté
Jedním z největších symbolů změny je osobní automobil. Před listopadem 1989 musel běžný člověk pracovat na nové auto téměř 27 měsíců, a to ještě s dlouhým čekáním v pořadníku. Dnes stačí na pořízení vozu zhruba deset měsíčních mezd a auto je dostupné okamžitě.
Jak připomíná Gábriš: „Na auto jsme v roce 1989 potřebovali 27 výplat, dnes stačí 10.“
Porovnání tehdejší a dnešní ekonomiky tak ukazuje nejen růst životní úrovně, ale i to, jak zásadní roli hrálo otevření trhu, volnější pohyb kapitálu a technologický pokrok. Změny po roce 1989 tak neovlivnily jen politické poměry – promítly se především do kvality života, která je dnes v mnoha ohledech nesrovnatelně vyšší.