Po několika minutách se u nás v kanceláři šéf skutečně objevil. Podíval se na mě, jak visím pod stropem a zeptal se: „Co tam proboha děláte?“ Řekl jsem mu, že jsem se stal lampou. Odpověděl, že jsem očividně přepracovaný a že si mám jít na pár dní domů odpočinout.
Seskočil jsem dolů a odcházel domů. Moje spolupracovnice se však vydala za mnou. Šéf ji zastavil a zeptal se jí: „A kam jdete vy?“
Odpověděla mu: „Jdu také domů … .. K * rva … .. Přece … Nebudu dělat potmě!“