Psi, kteří jsou méně závislí na lidské společnosti, olizují méně, protože nemají potřebu získávat lidskou pozornost. Na druhou stranu, společenské a extrovertní psi olizují každého a často. Když nás psi olizují, vyjadřují tím lásku.
My jako lidé hrajeme roli v tomto chování, protože psi se rychle naučí, že olizování může být způsob, jak získat naši pozornost a pohlazení. Olizování je v podstatě stejně staré jako samotná existence psů a je pro ně přirozené. My však tento instinkt u psů často podporujeme.
Olizování od psa není tak nehygienické, jak by se mohlo zdát. Nejhorší, co se může stát, je to, že máte na tváři vlhkou stopu od psího jazyka, což je podobné tomu, když si utřete obličej vlhkým ručníkem. Toto chování není zrovna hygienické, ale zdravotní rizika jsou minimální.
Už v minulosti si lidé všimli, že si psi olizují vlastní rány. Tento pozoruhodný objev byl učiněn dávno před objevem antibiotik. Lidé si uvědomili, že olizování může být prospěšné i pro člověka a v této domněnce se nemýlili.
Psí sliny jsou relativně hygienické a mají slabý baktericidní účinek. Proto jsou pro psy bezpečné a neškodí lidem. Pokud jde o šíření nemocí, většina chorob se přenáší pouze mezi jednotlivými druhy.
To znamená, že pes nemůže přenést nemoc na člověka a naopak. Existuje však výjimka týkající se osob s oslabeným imunitním systémem, kteří jsou náchylnější k některým chorobám, včetně těch, které se přenášejí zvířaty. Nicméně, obecně by nemělo být důvodem k odhánění mazlíčka, když nás olizuje. Je to milé gesto náklonnosti.