Kriticky se vyjádřily i opoziční strany. Předseda KDH Milan Majerský upozornil, že jakákoli mírová iniciativa by měla být koordinována s partnery v Evropské unii.
Šéf SaS Branislav Gröhling šel ještě dál a označil Radu míru za nedemokratickou iniciativu, kterou vnímá spíš jako obchodní projekt.
„Vypadá to jako Trumpův byznysplán. Zaplatíte miliardu dolarů a můžete být u toho,“ prohlásil.
Co je vlastně Rada míru?
Donald Trump podepsal Chartu Rady míru 22. ledna v Davosu během Světového ekonomického fóra. Původně měla jít o menší skupinu států dohlížejících na příměří v Pásmu Gazy, postupně se ale projekt rozšířil do globální roviny.
Trump tvrdí, že by Rada míru mohla v budoucnu převzít některé funkce OSN a sloužit jako platforma pro mírová jednání v mezinárodních konfliktech.
Dva typy členství, jeden zásadní háček
Rada nabízí dvě formy členství:
- bezplatné tříleté členství na pozvání,
- trvalé členství podmíněné jednorázovým příspěvkem kolem 1 miliardy USD.
O přijetí nových států i o fungování rady rozhoduje přímo Donald Trump jako předseda.
Právě tento model – vysoký poplatek a silná centralizace moci – je hlavním důvodem, proč projekt vyvolává tolik pochybností a kontroverzí.
Slovensko mezi mírem a realitou
Slovensko se tak ocitlo před zásadním rozhodnutím. Na jedné straně stojí lákavá rétorika o míru a globální spolupráci, na druhé nejasný právní rámec, vysoké finanční náklady a politická rizika.
Zda se Bratislava skutečně stane součástí Trumpovy Rady míru, zůstává otevřené. Jisté je zatím jen jedno:
debata o pozvánce je teprve na začátku a rozděluje politickou scénu víc, než by si kdo přál.