Ukrajinská vláda zatím oficiálně povinnou službu žen nenavrhla. Přesto stát podniká kroky, které podle expertů připravují půdu pro budoucí změny.
V dubnu 2025 vznikla po celé zemi centra přípravy občanů k národnímu odporu. O rok později prošel zákon č. 13347, který zavádí předmět „Základy národního odporu“ pro studenty bez ohledu na pohlaví.
Současně ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou reformu mobilizačního systému pod vedením vicepremiéra Mychajlo Fedorov.
Oficiální návrh zákona o povinné službě žen ale zatím veřejně představen nebyl.
Problém není jen politický. Armáda řeší i výstroj pro ženy
Ukrajinská armáda zároveň naráží na velmi praktické problémy. Ministerstvo obrany v letech 2024 a 2025 investovalo více než 230 milionů hřiven do ženských uniforem a výstroje.
Zmocněnkyně pro genderovou politiku Liudmyla Darahanová navíc přiznala, že ještě do roku 2022 existovaly interní předpisy rozlišující mužské a ženské důstojnické pozice.
I to ukazuje, že armáda stále prochází hlubokou transformací.
Izrael a Norsko ukazují, že systém může fungovat
Debata o genderově neutrální branné povinnosti není nová. Izrael využívá povinnou vojenskou službu žen už od svého vzniku. Norsko se v roce 2015 stalo první zemí NATO, která zavedla povinnou vojenskou službu bez rozdílu pohlaví.
Experti ale upozorňují, že Ukrajina je v úplně jiné situaci. Tyto státy budovaly systém desítky let v relativně stabilním prostředí. Ukrajina naproti tomu čelí vyčerpávající válce, během níž generální štáb evidoval v roce 2025 přes 61 tisíc bojových střetů a téměř 1,9 milionu ostřelování.
Dopad může pocítit i Česko
Debata kolem Ukrajiny rezonuje i v Česku. Česká legislativa už dnes umožňuje odvody mužů i žen ve věku 18 až 60 let, ovšem pouze za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.
Ukrajinský vývoj tak může otevřít širší otázku, zda má být obrana státu v moderní době skutečně genderově neutrální nejen formálně, ale i prakticky.
Česká republika mezitím pokračuje v podpoře Kyjeva. Podle údajů Ministerstvo obrany České republiky dosáhla česká pomoc Ukrajině hodnoty 17,4 miliardy korun. Součástí pomoci byla také dodávka téměř 1,6 milionu kusů velkorážové munice v rámci české muniční iniciativy.
Největší otázka zůstává otevřená
Podle expertů není nejpravděpodobnějším scénářem okamžité povolávání žen do bojových jednotek. Reálněji dnes vypadá vznik formalizované podpůrné služby s výjimkami pro matky, samoživitelky a pečující osoby.
Ukrajina tak stojí před citlivým rozhodnutím, které může zásadně ovlivnit nejen podobu armády, ale i celou společnost.
A právě čas může být tím největším protivníkem. Diplomacie totiž postupuje pomalu, zatímco personální vyčerpání armády roste každým měsícem.