Rohloff pracuje celý den ve čtvrtek a pátek a v úterý do poledne a do práce chodí také každou třetí sobotu. Jeho klienty jsou především starší místní farmáři, zatímco jeden z jeho partnerů, Karweick , přitahuje ty mladší a Moira Schimke ženskou klientelu. „Dá se říci, že jsme podnik s kompletními službami,“ říká starý muž.
Místní komunita je velmi blízká, takže si v salonu našla mnoho dobrých přátel a mnozí jí ze svých farem nosí čerstvou zeleninu, med a javorový sirup.
„Lidé se často ptají, jak dlouho plánuji pracovat, a já říkám, že to není na mně: dokud budu zdravý. Cítím se prostě skvěle, takže budu pokračovat v práci,“ říká Rohloff a dodává, že stříhání vlasů považuje za koníčka, stejně jako ostatní golf, a udržuje nízké ceny, aby si lidé mohli dovolit chodit do salonu.
Když nakonec skončí, jeho partner Karweick je připraven převzít podnik, ale zatím Bob Rohloff pevně věří, že být zaneprázdněný je důležitější než cokoli jiného.
„Na důchod se dívám jako na to, že mohu dělat to, co miluji, ale ne jako na nutnost přestat pracovat, a nemyslím si, že by to lidé měli dělat. Myslím, že bychom měli pracovat, dokud to půjde,“ vysvětlil starý holič své osobní krédo.