Psychologové zatím nemají jednoznačné vysvětlení, proč právě narcisté konspiracím podléhají častěji. Nabízí se ale několik souvislostí – především potřeba cítit se výjimečně, chytřeji než ostatní a mít přístup k „tajné pravdě“, kterou prý běžní lidé nevidí.
Konspirační teorie přesně tento pocit poskytují. Dávají iluzi kontroly v chaotickém světě a jednoduché odpovědi na složité otázky.
Vedoucí autor studie, psycholog Dr. Tylor Cosgrove z Univerzity v Adelaide, k tomu dodává, že lidé často podléhají takzvanému „motivovanému uvažování“ – tedy používají rozum ne k hledání pravdy, ale k potvrzení toho, čemu už chtějí věřit.
Rozum jako nástroj k obhajobě vlastních iluzí
Podle Cosgrova jsme paradoxně velmi dobří v tom, jak si dokážeme logicky zdůvodnit i naprosté nesmysly. Pokud se někdo cítí nadřazený odborníkům, touží po jednoduchých vysvětleních nebo se chce cítit výjimečný, snadno uvěří i tvrzením bez jakýchkoli důkazů.
Ve výzkumu měli účastníci nejprve hodnotit, nakolik věří známým konspiracím, například teoriím o atentátu na Johna F. Kennedyho. V další fázi pak rozlišovali mezi pravdivými a falešnými zprávami – třeba mezi skutečnými titulky a vymyšlenými tvrzeními typu, že virus ebola vznikl při testech jaderných zbraní.
článek pokračuje na další stránce…