Když byla mladší, měla spoustu plánů a elánu. Dnes je často vyčerpaná a bez chuti do života. „Jsou dny, kdy se mi ani nechce vstát z postele,“ přiznává. Rodiče jí pomoci nemohou, sami sotva vyjdou. Párkrát do roka se za nimi vydá na Moravu, kde si aspoň trochu odpočine – a vrací se s taškami jídla od maminky.
Sen o úniku
Hana se bojí vzít si nemocenskou, aby nepřišla o práci. Přesto přiznává, že už přemýšlela, zda byt neprodat a nezačít znovu někde jinde. „Někdy mám chuť sbalit batoh a odletět někam k moři. Najít si práci, žít klidně a mít zase důvod se ráno usmívat. Nechci žít jen proto, abych platila složenky,“ uzavírá.