Ale nezajímal se o to, jen hledal svou manželku. Bál se, že je nemocná nebo se jí něco vážného stalo. Viděl jako pod dveře koupelny prosakuje voda. Nakoukl tam a uviděl mokré ručníky na podlaze, rozlité mýdlo v hromadě špinavého prádla a mezi vším další rozházené hračky. Kilometry toaletního papíru se vinuly mezi tím vším a zrcadlo a stěny byly pomalované zubní pastou.
Rychle se otočil a spěchal do ložnice, kde našel svou manželku, ležící v posteli a čtoucí knihu. Podívala se na něj, usmála se a zeptala se ho jak se měl celý den.
Podíval se na ni a zeptal se:
– Co se tu dnes stalo?
Usmála se znovu a odpověděla:
– Pamatuješ se, drahý, že každý den, když se vracíš z práce, ptáš se mě: Co si, do čerta, dělala celý den?
– Ano, – odpověděl muž nejistě.
– Tak dnes … jsem nedělala nic!