Karlíkovu popularitu mezi diváky si získaly zejména jeho televizní role. Proslavil se rolí samorostlého dědečka v komedii Jak dostat tatínka do polepšovny (1978) a také jako otec hlavního hrdiny v seriálu Sanitka (1984). Kromě televizní práce se věnoval také dabingu – za své celoživotní mistrovství získal v roce 2001 Cenu Františka Filipovského.
Rozhlasová tvorba
Kromě divadla a televize byl Karlík aktivní také v rozhlase, kde vytvořil například roli Amery Lasterse v detektivní hře Zvony smrti (1967), což je jedna z jeho známých rozhlasových prací.
Karlíkovo dílo je plné ocenění, včetně titulu zasloužilý umělec (1982) a Státní ceny Klementa Gottwalda (1968). Jeho odkaz zůstane nadále součástí českého kulturního dědictví.