Podle vědců spočívá tajemství přežití na buněčné úrovni. Rostlina využívá mechanismy, které dosud nebyly u jiných druhů pozorovány:
- Změněný tvar chloroplastů, které efektivněji zachycují oxid uhličitý
- Přesun mitochondrií blíže k chloroplastům, čímž se zvyšuje energetická účinnost
- Rychlá aktivace tisíců genů, které během 24 hodin chrání buňky před poškozením horkem
Podle profesorky Sue Ree z Michiganské univerzity jde o nejodolnější vůči teplu dokumentovanou rostlinu vůbec.
Naděje pro zemědělství i lidstvo
Objev má potenciál daleko přesahující botaniku. Vědci chtějí využít genetické „návody“ této rostliny k posílení odolnosti běžných plodin. Pokud by se podařilo tyto mechanismy přenést například do pšenice nebo sóji, svět by mohl udržet stabilní produkci potravin i při rostoucích teplotách.
Příroda ví víc, než si myslíme
Výzkumníci zároveň připomínají, že přírodní systémy jsou mnohem složitější než střídání čtyř ročních období. Nedávná pozorování Země z vesmíru naznačují, že změny klimatu probíhají v komplexních cyklech, které mohou zásadně ovlivnit vývoj druhů.
A právě proto se ukazuje, že řešení budoucích problémů může ležet v adaptacích, které už příroda dávno vymyslela – jen jsme si jich dosud nevšimli.