„Jsem požehnaná, že vás mám. Bůh vás miloval a chránil už 16 let a věřím, že má pro každého z vás velké plány.“
Veřejně promluvila i o lékaři Michaelu Kamravovi, který jí kdysi implantoval všech 12 embryí. Ten mezitím přišel o licenci.
„Chtěla jsem jen dvojčata. Cítila jsem se podvedená. Měla jsem ho žalovat – jeho pojištění mohlo pomoct celé mé rodině,“ přiznala.
Ne všechny děti chtějí být vidět. A jedno vyžaduje nepřetržitou péči
Natalie respektuje, že některé z jejích dětí se nechtějí veřejně ukazovat. Třeba Joshua, Jonah nebo Isaiah si chrání soukromí. Naopak jiní se rádi zapojují do veřejných aktivit nebo sportu. Celá rodina žije veganským stylem, podporují zdraví a pohyb.
Syn Aidan je autista a zcela odkázaný na pomoc druhých – nemluví, neuvědomuje si rizika, vyžaduje krmení, přebalování, neustálý dohled.
Octomama se vrací – ale jinak než dřív
Po letech mlčení se Natalie vrací, tentokrát jako součást dokumentární série Confessions of Octomom. Ta mapuje její život z jiného pohledu – bez senzace, s respektem k realitě, bolesti i síle, kterou jako matka musela najít. Poprvé v ní zazní také hlas anonymního dárce spermatu, který se rozhodl vystoupit z anonymity.
Dnes o sobě říká:
„Už mě nezajímá, co si myslí veřejnost. Záleží mi jen na tom, aby moje děti vyrostly v dobré lidi.“
Natalie Suleman si svou nálepku „Octomama“ nevybrala. Ale dokázala ji přetavit ve výjimečný příběh o mateřství, vnitřní síle a novém začátku.