Zlom, který přinesl naději
Po kritickém období se však situace začala postupně obracet. Zlepšení přicházelo pomalu, ale jistě – nejprve malé změny, později jasné výsledky. Lékaři nakonec potvrdili, že nemoc ustupuje.
Po více než dvaceti dnech na JIP byl propuštěn domů. Dnes, přibližně dva měsíce po návratu, popisuje svůj stav jako výrazně lepší. Znovu začal cvičit a postupně se vrací k běžnému životu, i když stále s respektem k náročné léčbě.
Síla podpory: Rozhodli lidé, ne systém
Během celé léčby stála po jeho boku rodina, především manželka. Zásadní roli však sehrála i veřejnost. Téměř 5 000 dárců přispělo na jeho léčbu, čímž mu umožnili šanci na život.
Kishko dnes otevřeně kritizuje přístup systému. Podle jeho slov byl původně prakticky odepsán, přestože odborníci léčbu doporučili. Až následný zásah úřadů vedl k přehodnocení případu – v té době už ale rozhodoval čas.
Dnes chce svůj příběh využít k tomu, aby upozornil na nedostatky systému. Usiluje o změnu, která by pomohla i dalším pacientům v podobné situaci.
Nenápadný začátek vážné nemoci
První příznaky byly nenápadné. Silná únava, slabost a noční pocení postupně doplnil kašel a zhoršující se fyzický výkon. Vyšetření odhalila zvětšené lymfatické uzliny a následná diagnóza byla neúprosná – Richterův syndrom.