Moje práce je založena na 4 hlavních psychologických principech:
Použijte optimismus, který jste se naučili:
Z učení Martina Seligmana a pozitivní psychologie se učíme o konceptu „naučené bezmoci“, který nám říká, že nejvíce trpíme, když věříme, že nemáme dostatečnou kontrolu nad našimi životy a že naše činy nemají významný vliv na výsledky. Naopak, když používáme koncept „naučeného optimismu“, dokážeme vyvinout sílu, odolnost a schopnost vytvářet smysl a směr v našich životech. Tím dosahujeme lepšího pohodlí a úspěchu ve svých úsilích.
Myšlenky vytvářejí pocity:
Z kognitivně behaviorální terapie se učíme, že naše myšlenky mají vliv na naše pocity a chování. Abychom změnili škodlivé, nefunkční nebo sebepoškozující chování, musíme přeformulovat naše myšlenky a nahradit negativní přesvědčení těmi, která nám slouží a podporují naši osobní a psychickou pohodu. Tímto způsobem můžeme dosáhnout růstu a pozitivních změn ve svém životě.
Bezpodmínečná pozitivní sebeúcta:
Od Carla Rogerse, jednoho z mých nejdůležitějších mentorů, se učíme o důležitosti bezpodmínečného pozitivního respektu. Často trpíme kvůli naší mylné představě, že nemůžeme být milováni a přijati takoví, jací skutečně jsme. Myslíme si, že abychom získali souhlas a akceptaci ostatních, musíme potlačit nebo skrýt svou pravou identitu. Ve své práci se snažím poskytovat svým klientům bezpodmínečnou lásku a pomáhat jim objevovat, že skutečnou svobodu dosáhneme, když přestaneme nosit masky a plnit role a očekávání, která na nás ostatní klade. Začneme se milovat bezpodmínečně.
Naše nejhorší zkušenosti mohou být našimi nejlepšími učiteli:
Nakonec se opírám o pochopení, které sdílím s mým milovaným mentorem, přítelem a kolegou, který přežil Osvětim, Viktorem Franklem, že naše nejhorší zkušenosti mohou být našimi největšími učiteli. Tyto zkušenosti mohou vyvolat nepředvídatelné objevy a otevřít nám nové možnosti a perspektivy. Uzdravení, naplnění a svoboda pramení z naší schopnosti vybrat si, jak budeme reagovat na to, co nám život přináší, a nacházet smysl ve všem, co prožíváme – včetně našeho utrpení.
Svoboda je něco, co musíme praktikovat po celý život – neustále si znovu a znovu volit. Svoboda nakonec vyžaduje naději, kterou já osobně definuji dvěma způsoby: vědomí, že utrpení, jakkoli strašné, je dočasné, a zvědavost, co nás čeká v budoucnosti. Naděje nám umožňuje žít v přítomnosti místo minulosti a otevírat dveře našeho mentálního vězení.