4. Dej babičce pusinku
Je normální, že prarodiče chtějí od svých vnoučat náklonnost, ale není dobré si ji vynucovat v podobě polibků a objetí. Dětem to nemusí být příjemné a je na dospělých, aby to respektovali.
Ve skutečnosti je to skvělý příklad toho, jak se děti mohou naučit projevovat hranice v tom, jak se k nim druzí chovají a jak se jich dotýkají. Je naprosto nesprávné je obviňovat z toho, že jsou nelaskavé.
5. Jsi stejně hrozný jako tvůj táta
Děti mohou chtít mluvit o dětství svých rodičů – opět není na škodu zeptat se dětí, zda o tom mohou mluvit.
Nemají však právo na to, aby jim někdo říkal, že se jejich prarodiče chovali nemožným způsobem nebo že pravděpodobně zdědily hněv po svém otci nebo matce. Zejména pokud jde o partnera dítěte.
6. Maminka zase zapomněla, co mi slíbila
Prarodiče mohou také zasáhnout při řešení sporů s rodiči ohledně jejich vnoučat. Mohou například chtít své snaše říci, že nepřinesla fotografie jejich dětí nebo o ní mluvit ve třetí osobě před jejich dětmi.
Nebo mohou jako syn kritizovat přímo svého otce a tvrdit, že je zanedbává. Takové situace jsou pro děti velmi znepokojivé a matoucí a zbytečně narušují rodinné vztahy.
Ozvat se můžete, ale ne před dětmi
Každopádně je dobré si uvědomit, že prarodiče mají ve výchově vnoučat jen poradní hlas a že když už s něčím nesouhlasí, neměli by to říkat dětem, ale spíše jejich rodičům.