Tyto buňky se pak mohou dostat do dalších částí těla, kde se dále trénují. Tato kniha na základě „hygienické hypotézy“ vysvětluje, proč roste počet alergií, obezity, zánětlivých střevních onemocnění a dokonce i autismu. Samotná genetika není uspokojivým vysvětlením.
‚Naše geny se nemění tak rychle. ‚Studie důsledně ukazují, že nárůst těchto onemocnění je způsoben změnami střevní mikroflóry v průběhu dětství. Protože tělo není vystaveno dostatečnému množství mikroorganismů, zejména v prvních letech života, imunitní systém není řádně vycvičen, aby zabránil vzniku nemocí.“
Výzkumy dospěly k závěru, že u dětí, které vyrůstají na farmě, v zemědělském prostředí, je mnohem méně pravděpodobné, že se u nich rozvine astma. To naznačuje, že méně čisté prostředí může být ve skutečnosti lepší. Totéž platí pro chov domácích mazlíčků, zejména psů.
„Nechte dítě hrát si se psem“.
„Výzkum také ukázal, že čištění všeho, co se dostane do úst dítěte, zvyšuje pravděpodobnost vzniku astmatu. Pokud rodiče čistí dudlíky vlastními ústy, četnost výskytu astmatu se snižuje. To vše poukazuje na to, že je třeba žít velmi čistě, dokud se příznivé účinky nevytratí.
Hygiena je pro naše zdraví velmi důležitá. Neměli bychom se vzdávat mytí rukou, ale měli bychom tak činit před jídlem, po použití toalety a v dalších případech, kdy to může účinně zabránit šíření nemocí. V ostatních případech to není nutné. Například pokud si děti hrají na zahradě, není třeba ihned odstraňovat nečistoty z půdy. Bylo by to plýtvání. „Je třeba najít rovnováhu mezi prevencí infekce (která je stále reálnou hrozbou) a zdravým kontaktem s choroboplodnými zárodky,“ říká odborník.