Jeruzalém byl po vzniku Státu Izrael zhruba 20 let rozděleným městem: Do roku 1967 byla většina Jeruzaléma pod jordánskou svrchovaností. Teprve po šestidenní válce byl Jeruzalém znovu sjednocen a stal se hlavním městem Izraele.
Jeruzalém byl vždy městem neustálých válek. Odhaduje se, že během své existence byl Jeruzalém dvakrát zničen, 23krát obležen nepřáteli, 52krát napaden a 44krát násilně přemístěn.
Historicky byl Jeruzalém svatým městem pro vyznavače tří náboženství současně. Jedná se o judaismus, křesťanství a islám. Značný počet bohoslužebných míst patřících těmto náboženským směrům, jako jsou synagogy, křesťanské kostely a mešity, je toho přesvědčivým důkazem.
Dlouhou dobu po konečném zničení Jeruzaléma při potlačení Bar Kochbova povstání nebyly kolem města postaveny žádné hradby; teprve v roce 1538, za vlády tureckého sultána Sulejmana Velikého, byly kolem Jeruzaléma postaveny hradby. Tato zeď se dochovala dodnes a vyznačuje hranice Starého města.
Podle dlouholeté tradice je území Starého Města rozděleno na 4 části: židovskou, arménskou, křesťanskou a muslimskou čtvrť.
Mezi věřícími se věří, že Jeruzalém je středem země. I na mapách středověku bylo město vyznačeno uprostřed jako pupek země.