Církev naopak věří, že majetek zesnulých by měl být rozdán chudým a potřebným, že věcem by měl být dán druhý život a oni se zase modlili za duši zesnulého.
Je populární názor, že věci zesnulého nelze nosit a sdílet dříve než 40 dní po úmrtí. To se vysvětluje tím, že energie časem slábne, a také tím, že do 40. dne podle křesťanských kánonů duše ještě neopustila svět živých a přesunula se do věčné říše.
