Jak by to vypadalo u nás a u sousedů?
Kterou variantu si Česko a Slovensko nakonec zvolí, je v tuto chvíli velkou neznámou. Debaty o výhodách a nevýhodách obou časových režimů jsou složité a rozhodnutí se pravděpodobně ještě nějakou dobu potáhne. Každá možnost má samozřejmě své specifické plusy a minusy.
Pokud by se zrušil letní čas a zůstal by celoročně standardní (zimní):
- Jarní a podzimní rána by byla světlejší, ale večery by se naopak ponořily do tmy dříve.
- V červnu a červenci by slunce vycházelo již kolem 4:00 ráno. Západ slunce by se ovšem posunul zhruba na 20:45.
- V zimě by nedošlo k žádné změně, jelikož se v tomto období již standardní čas běžně používá.
Pokud by se naopak zrušil zimní čas a platil by celoročně letní:
- Během zimních rán by většina lidí cestovala do školy nebo do práce ještě za tmy. Například v prosinci by slunce vycházelo až kolem 8:30 až 9:00 ráno.
- Na druhou stranu by se v prosinci nestmívalo již kolem 16:00, ale až po 17. hodině.
- V létě by se pro nás nic nezměnilo.
Někteří experti se shodují, že trvalý letní čas je méně v souladu s naším přirozeným cirkadiánním rytmem. Pro lidské tělo je totiž klíčové ranní světlo, které pomáhá synchronizovat vnitřní hodiny s denním cyklem. Trvalý letní čas by mohl během podzimu a zimy vést k nedostatku ranního slunečního svitu.
Česká republika se údajně snaží v otázce volby času koordinovat s okolními státy, aby se zajistil co nejvíce harmonizovaný přístup. Zdá se tedy, že se nemusíme obávat, že bychom měli v sousedních zemích o hodinu jiný čas, pokud se situace nezmění.
Co si myslí Češi?
Samotní obyvatelé mají na zimní a letní čas pochopitelně různé názory. Jeden z průzkumů ukázal, že 42 % lidí preferuje celoročně letní čas. Přibližně 24 % dává přednost celoročnímu zimnímu času, zatímco zbývající část populace je v této otázce nerozhodnutá.