Tím se první majitel s vozem nejen rozloučil, ale také se chtěl s novým majitelem podělit o to, co pro něj vůz znamenal. Ve velmi dojemném dopise stručně vypráví svůj příběh a to, jak se rozhodl vůz prodat. „Toto auto patřilo mé mamince, která zemřela při požáru domu. Moje šestiletá dcera a teta, které byly s maminkou, nepřežily.
Ten den jsem přišel o domov a celou rodinu, ale auto, které jsem zdědil, bylo mnohem víc než jen dopravní prostředek. Stalo se cennou vzpomínkou na mé blízké. Ale protože mi nezbyly žádné další peníze, nemohl jsem si auto už dovolit a musel jsem ho prodat a vzdát se toho, co zbylo z mé rodiny.“
Příběh má šťastný konec
Po přečtení dopisu se Paul rozhodl nešťastné ženě pomoci a najít způsob, jak získat auto zpět. Nechtěl, aby žena přišla o jedinou vzpomínku na svůj předchozí život. Rozhodl se tedy zahájit sbírku a podařilo se mu vybrat dostatek peněz, aby žena mohla dostat auto zpět a už nikdy se nemusela obávat, že o něj přijde.