Tradičně se pletly z proutků červené vrby a na tkaní sítě se používaly kopřivy. Větvičky byly shromážděny čerstvé a složeny do kruhu ve tvaru spirály a poté vysušeny. Používalo se přírodní peří a do každého lapače snů byl vpleten polodrahokam nebo drahokam.
Legenda praví, že když se dobrý sen zachytí do sítě, pomalu přes ni projde a dopadne na čelo postele. Měkké pírko nebo pírka propletená kolem kruhu, který drží síť, představuje dobrý paprsek a pomáhá dobrým snům sestupovat jemně do podvědomí tak jemně, že si často nemůžeme vzpomenout, co se nám zdálo.
Zlé sny přitom „nevědí“, jak se k síti dostat a zmateně v ní zůstávají zapleteny až do prvních slunečních paprsků. Pak se vypaří ze sítě jako kapky vody na slunci a nikdy se jim nepodaří dostat se do lidského podsvětí a ublížit mu.