Matthew Perry poslal zprávu ze záhrobí. Z toho mrazí

Vzhledem k tomu, že jsem si právě tímhle ničil život celá desetiletí, děsí mě představa, že bych to měl dělat znovu; nebojím se veřejného projevu před dvaceti tisíci lidmi, ale bojím se, až budu večer sám na gauči před televizí. Bojím se své mysli, bojím se svých myšlenek, bojím se svého mozku, který mi našeptává, abych sáhl po lécích, jako už tolikrát předtím. Můj mozek se mě snaží zabít.

Upnul se k myšlence, že by ho mohlo něco „tam venku“ rozptýlit. Pak si ale uvědomil, že všechno, čeho se snaží dosáhnout, už v jeho životě je. „Chodím s Julií Robertsovou, chodím s Julií Robertsovou, právě jsem si koupil dům svých snů! Nemůžu se bavit bez svého prodavače. vydělávám milion dolarů týdně. nedáte si skleničku? Jistě, děkuji mnohokrát. Rád bych,“ napsal herec ve svých pamětech. Nic z toho ho však netěšilo. „Nic z toho mi nepomohlo,“ přiznal.

Řekl také, že při zpětném pohledu by na svém životě nic neměnil. Kdybyste to mohl udělat znovu, zúčastnil byste se konkurzu na seriál Přátelé? Samozřejmě, že bych to udělal… Pil by znovu? Určitě. Bez alkoholu, který mi uklidňoval nervy a bavil mě, bych ve svých dvaceti letech skočil z mostu. Můj dědeček, velký Alton L. Perry, vyrůstal s otcem alkoholikem. Já nejsem jako můj dědeček,“ řekl Matthew.