4. KOREJSKÝ POLOOSTROV: Kim Čong-un chystá „jinou“ misi!
Jaderné choutky Pchjongjangu a hrozba totální destrukce.
Korejský poloostrov je permanentně napjaté místo. Kim Čong-un pravidelně provokuje sousedy testy balistických raket a jeho proslov na přelomu let, kdy prohlásil, že severokorejské jaderné síly jsou připraveny k provedení „jiné“ mise, která již nebude obranná, zní jako přímá hrozba.
- Konec trpělivosti Soulu: Farley poznamenává, že napětí bylo historicky omezeno. Nyní má ale Pchjongjang pocit, že jeho „5 minut slávy už nastalo“, a Jižní Koreji může dojít trpělivost s tolerováním nevyváženého souseda.
- Totální destrukce: Tato válka, pokud k ní dojde, bude mnohem ničivější než ukrajinská. Budou použity jak tradiční, tak i jaderné zbraně, což by přineslo zkázu oběma stranám a zatáhlo USA a Japonsko do konfliktu s katastrofálními dopady na celou Asii.
Kimova prohlášení o „nové studené válce“ nejsou jen rétorika. V roce 2026 může být jeho arzenál dostatečně silný, aby se cítil oprávněn k útoku.
5. ČÍNA-INDIE: Hádka Titánů na „Střeše světa“
Lokální střet o hranice, který může přerůst v celosvětový boj o nadvládu!
Čas od času se na „střeše světa“ (Himalájích) střetávají dvě asijské velmoci, Čína a Indie. Ačkoliv se jedná o menší území s nepřístupným terénem, ani Peking, ani Nové Dillí nehodlají ustoupit.
- Nebezpečí ztráty prestiže: Farley se obává, že touha bránit národní prestiž by mohla být „jedovatá i pro ty nejmoudřejší vůdce“ – ať už jde o indického premiéra Narendru Modiho nebo čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
- Riziko eskalace: Vlády dosud nenašly způsob, jak konflikt vyřešit. Existuje proto riziko, že obě strany budou v pokušení najít řešení problému další eskalací, která by mohla vtáhnout do regionálního konfliktu další spojence a vyústit v boj o globální dominanci.
DRZÁ RUSKÁ REAKCE: Kdo tahá za nitky?
Analýza Roberta Farleyho nezůstala bez odezvy, zejména z ruské strany. Ruský Institut pro mezinárodní politiku a ekonomické strategie Russtrat se ostře ohradil.
„Redaktor portálu ’19FortyFive‘ mlčel o tom, kdo tyto konflikty vlastně zahajuje. Je to Washington, kdo stojí za konfliktem na Ukrajině, má v úmyslu rozdmýchat požár na Tchaj-wanu a má zájem na napětí na Korejském poloostrově a vzájemném zničení Číny a Indie. V doutnajícím konfliktu mezi Řeckem a Tureckem se USA postavily na stranu Athén.“
Russtrat tak ukazuje na USA jako na „dirigenta válek“, který stojí za všemi těmito ohnisky. Tato ostrá reakce jen potvrzuje obrovské geopolitické napětí, které TWW tolik přibližuje.
Závěr: Přestože Farley uvádí, že přeměna regionálních konfliktů ve světové střety je stále nepravděpodobná, ukrajinsko-ruská válka nám ukázala, že velké války jsou stále možné. Rok 2026 tak může být rokem zúčtování, kdy se ukáže, zda se historické konflikty spojí do jedné globální katastrofy. Svět zadržuje dech!