Ve všech ostatních případech žádáte odpuštění od Boha, prosíte za sebe i za toho co vám ublížil, prosíte o odpuštění za to, že jste si sami sebe nevážili, že jste se zmýlili, zlobili. Pomáhá to, aby se vám nevytvořily nějaké horší nemoci, než deprese. A pro toho člověka: „Bůh odpouští.“
Ale proč zrovna hlavně mužům ne? Protože už od dětství jsou naučeni, že je budou chválit a trestat za činy a ne za jejich emoční stav. Pro ně je normální logika – co udělat, abyste jim odpustili. Pokud mu žena odpouští jen tak, mužskému světu se to protiví. Je to jako říci chlapci: „Jsi hezký.“ Příjemné ale matoucí. Nechápou co s tím dál mají dělat.
Obecně, prostě o odpuštění Boha, odpusťte sami sobě, a tomu kdo vám ublížil odpouští Bůh. Samozřejmě pokud za vámi sám nepřijde.