Dodala však, že když si každých čtrnáct dní nechávala barvit kořínky, začínala být vyčerpaná a utrácela spoustu peněz.
„Když jsem měla něco po třicítce, začala jsem zpochybňovat standardy krásy a společenský tlak, který jsem cítila, abych skryla své šediny,“ řekla. Začala jsem si uvědomovat, jak moc miluji svůj přirozený šedý odstín a jak je jedinečný.“ Když jí začaly růst šediny, Emi řekla, že se díky svému rozhodnutí začala cítit „osvobozena a posílena“ a naučila se milovat svou přirozenou barvu.
Čtyři roky po svém rozhodnutí řekla: „Jediná věc, kterou lituji je, že jsem se nerozhodla nechat si narůst šediny dříve.“
Řekla: „Věřím, že ženy mohou a měly by si stanovit vlastní standardy krásy. Myslím si, že na šedých vlasech je něco zvláštního, jsou mou součástí a není důvod to skrývat.
„Ženy mě oslovují a pochvalují mi mé vlasy víc než dříve. Vždy je to velmi pozitivní a mnohé mi říkají, že se jim líbí, že jsem se rozhodla nechat své šediny zazářit. Nechci nikdy žádné ženě říkat, co by měla nebo neměla dělat se svými vlasy.