Jinými slovy, správný poměr přívodu kyslíku a odvodu oxidu uhličitého, jak mají kyslíkové přístroje, nebyl zajištěn. V izolátoru byl sice výfukový otvor, ale spíše fungoval jako zásobník vydechovaného plynu. Dnešní odborníci se domnívají, že mnohem efektivnější by bylo, kdyby v helmě byl jeden normální „dýchací otvor“. Nicméně by to snížilo účinnost izolátoru…
Tušíte, k čemu byl tento objev využíván?? Pro únik před obtížemi?? Pro léčbu strachu z uzavřených prostor??
Gernsback si ale uvědomoval, že nejen hluk, ale i „pohledy“ nás můžou rozptylovat. Nic neslyšíte, snažíte se soustředit, ale najednou upnete zrak třeba na malou trhlinku ve zdi. Tok vašich myšlenek se opět zastaví. Takže sklíčka na otvorech pro oči byla natřená černou barvou. Zůstala jen úzká štěrbina, kterou pak úředník viděl jen papír před sebou. Izolátor byl vynález pro zvýšení soustředění, zamezení rozptylování. Prostě odkládání práce na pozdější dobu…
