Ani tato volba není úplně ideální, neboť přehnaná čistota většinou vede k tvorbě různých alergií a zhoršení imunitního systému, který se také potřebuje nějakým způsobem udržovat. Je tedy dobré držet se zlatého středu, kdy nemusíte přešlapovat různá harampádí a zároveň necítíte jen dezinfekci. A když k tomu připočtete tři děti, je více než jasné, že to nebude vždy ideální a trochu toho nepořádku ve formě hraček na zemi je zkrátka povoleno.
Petr a Zuzana žijí naprosto běžný život se třemi dětmi. Je tak zřejmé, že to u nich není vždy procházka růžovou zahradou. Jednoho dne takto Petr volal se svou matkou, když v tu chvíli položila zvláštní otázku.
„Neleze ti trochu na nervy, že Zuzana neumí pořádně uklidit váš domov?“ Petr se musel na chvíli zamyslet, věděl, že na jeho odpovědi v tuto chvíli záleží.
Musel ji podat tak, aby matku neurazil, ale aby zároveň věděla, že je se Zuzanu šťastný a není důvod se zajímat o to, jak uklízí dům. Navíc zastával ten názor, že pokud je v domácnosti nepořádek, není to chyba jen jeho ženy. Vždyť jich tam žije pět, na všechno jsou společně. Několik vteřin po vypovězení matčiny otázky zavládlo ticho, pak se Peter přece jen odhodlal odpovědět.
„Nebral jsem si ji proto, aby mi dělala uklízečku a udržela dům dokonale čistý, ale proto, že s ní chci jednoho dne zestárnout.“
Matka chvíli zaváhala, pak z ní ale vypadlo: „No… to je asi přece jen důležitější než pořádně uklizený domov.“