„Vždy, když jsem to potřeboval, pomohla jsi mi vyřešit všechny problémy. Teď tě chci o něco požádat – budeš mi dělat společnost i po mé smrti? “
„Tentokrát Ti pomoci nemůžu, ale postarám se o to, abys měl ten nejvkusnější pohřeb.“
Starší žena, králova první manželka, tiše vešla do pokoje a šeptala:
„Já za Tebou půjdu kamkoli. Zůstanu navždy s Tebou. “
Překvapený král se na ni podíval a po chvíli ticha řekl:
„Měl jsem Ti dát jen ty nejlepší věci, když jsem mohl. Měl jsem se tě pokoušet pochopit, když jsem ještě měl šanci. “
Každý z nás má takové čtyři ženy!
Čtvrtá žena je naše tělo. Nezáleží na tom, jak moc se o něj budeme starat – dříve nebo později nás zklame.
Třetí žena je náš majetek. Po naší smrti ho bude mít někdo jiný…
Druhá žena představuje naši rodinu a přátele. Mohou být s námi, podporovat nás a radit nám, ale jediné co pro nás mohou udělat je, že nám po smrti vystrojí pohřeb.
První žena je naše duše… to o ni musíme starat, aby zůstala čistá, dobrá a šťastná… to ona s námi zůstane až do konce.