„Technicky jsem tě nepodvedl,“ tvrdil
Doma jsme se pohádali.
Boris stále opakoval, že mě nepodvedl.
A v jedné věci měl pravdu.
Souhlasila jsem s tím, že může spát s jinými ženami.
Jenže to nebylo to, co mě bolelo.
„Ty pořád nechápeš, co jsi udělal,“ řekla jsem mu.
„Nic jsem před tebou netajil.“
„Nevěděla jsem ani její jméno!“
„Protože jsme se dohodli, že nechceme znát detaily.“
„Ale dohodli jsme se také, že do toho nikdy nezatáhneme děti!“
Zmlkl.
„To bylo tvoje pravidlo, Borisi.“
Sedl si ke kuchyňskému stolu.
„Začalo to postupně,“ řekl tiše.
Jenže právě to bylo nejhorší.
Lujza už nebyla pouze žena, se kterou se občas scházel.
Znala naše děti.
Věděla, co syn nejí, čeho se dcera bojí a jak to vypadá na naší rodinné chatě.
Měla přístup k životu, který jsme měli chránit jen my dva.
Dcera se mě zeptala, proč už Lujza nepřijde
O několik dní později jsme jely s dcerou autem.
Najednou se ozvala ze zadního sedadla.
„Mami?“
„Ano?“
„Proč už Lujza nepřijde?“
Sevřelo se mi hrdlo.
„Nevím.“
„Pohádaly jste se?“
„Ne