Druhá světová válka je válkou nejen lidí, ale i zvířat. Hráli důležitou roli v boji proti nepříteli. Existuje mnoho příběhů o oddané službě psů, koní, holubů a dokonce i koček. Tady je jeden z těch příběhů.
Příběh, který vám dnes povíme, se stal kdysi dávno, během válečných let, v obleženém Leningradu. V této době žili měšťané velmi těžce. Náš hrdina nebyl výjimkou. V době míru pracoval jako brusič nožů. Během blokády o tento příjem přišel starší muž, kterému už lidé nemohli platit za práci.
Žil z toho, že své staré věci vyměnil za nějaké jídlo. Obvykle to byly cereálie nebo chléb. Jednoho z těch dnů, když se muž chystal jít na trh, uslyšel hlasité mňoukání. Když stařec vyšel na odpočívadlo, uviděl utíkat kočku a sotva živou krysu, vedle níž ležela malá krysa.
Dědeček se nad malým bezbranným mládětem slitoval a mládě vzal k sobě domů. Krysa se rychle usadila. Postarší muž měl ale extrémně vzácné jídlo. Jediné, co krysa dostala, byly drobky po večeři. Proto malá krysa, jakmile trochu povyrostla, často někam utíkala hledat potravu. Zdá se, že nebyli neúspěšní, protože malá krysa začala rychle růst a zotavovat se.
Pokračování na další straně