Začátek školní docházky v roce 1963/64
Když jsem poprvé vkročila do školních dveří ve vesnické základní škole v školním roce 1963/64, nebylo mnoho mužských pedagogů v pedagogickém sboru. Většinu tvořily ženy, včetně samotné ředitelky. Jediným mužem na škole byl školník. Přestože byla ve třídě smíšená skupina chlapců i dívek, rozdělení podle pohlaví při vyučování neexistovalo.
To platilo i pro tzv. pracovní výchovu, kde jsme se učili praktickým dovednostem jako šití knoflíků nebo šití látkových rukavic podle střihu. Známkování nebylo prováděno okamžitě; každý z nás měl možnost práci doma dokončit podle svého uvážení. U kluků se často stávalo, že si pomoc s prací vyžádali od svých maminek.
Pohyb a tělesná výchova
Také v oblasti tělesné výchovy nebylo dělení na chlapce a dívky. Všichni žáci absolvovali stejné cviky a sportovní aktivity, ať už šlo o kotoul vpřed a vzad, skákání přes kozu či skoky do dálky. Všechny tyto aktivity byly následně hodnoceny bez rozdílu pohlaví.
Po povinných cvičeních následovala hry a soutěže, kde jsme se opět zapojovali všichni dohromady. Teprve ve 4. a 5. třídě se začínalo projevovat více rozdílů, kdy se kluci začali věnovat především fotbalu, zatímco holky se zaměřovaly na vybíjenou.
pokračování na další stránce…